Young, Wild & Free


Kopie návrhu TAJNÉ (1)

Nechtěla jsem se smířit s tím, že se letos nikam nepodíváme. A tak jsem začala vymýšlet. První nápad byl, že pojedeme do Rostocku na jachtařské závody konající se druhý týden v srpnu. Nápad to byl dobrý, ale jaksi na poslední chvíli, který ztroskotal na tom, že ubytování už bylo naprosto vyprodané. Nápad číslo dvě jsme nakonec zrealizovali, takže jsme sedli do auta a vydali se směr Bavorsko.

Cesta byla spíš příšerná kvůli husté dopravě, ale čím víc jsme se blížili k cíli, tak nám tuto skutečnost kompenzovaly úžasné výhledy na alpskou krajinu. Ještě, že jsem ne-řidič a můžu se kochat 🙂 . Cílová destinace Schönau am Königssee dosažena asi po 7 hodinách. Asi bych měla zmínit, že jsme týden před dovolenou bedlivě sledovali místní počasí. Hlásili dešťové přeháňky, teploty sotva do 20°, takže žádná sláva. Náš kufr praskal ve švech kvůli početným svetrům, kalhotám, pláštěnkám. No zkrátka, vezli jsme si hlavně oblečení do nepohody a říkali si, že to je už opravdu naposledy, co jedeme někam k jezeru, protože nám tam počasí jako naschvál nikdy nevyjde (o tom například článek zde). Nicméně už při příjezdu do Schönau jsme pochopili, že nám ty hadry budou na nic, když jsme se začali grilovat při 30°. Ještě, že jsem na poslední chvíli přihodila každému kraťasy. Nicméně, byl to náš další extrém a my byli tak trochu nepřipraveni, asi bychom měli zůstat spíš u té městské turistiky než se cpát někam do přírody, tam se nám to v životě nestalo 🙂 . Ale to by byla věčná škoda, však uvidíte sami!

Ubytovali jsme se zde, a toto místo vřele doporučuji, měli tu boží snídaně a krásný výhled na Alpy. Obecně bych doporučila ubytování někde v gasthausu, protože to je i restaurační zařízení (s poctivou bavorskou kuchyní), a tak vám odpadají starosti, kde se máte najíst, i když občas tu může být pěkně živo. Po krátkém odpočinku jsme provedli nepatrnou rekognici terénu kolem nás, do detailu zabíhat nebudu (trochu jsme se procházeli po okolí) a půjdeme rovnou k dalšímu dni.

IMG_7924IMG_7865IMG_7975IMG_7943IMG_7948IMG_7963

Königssee, aneb jak jsem se přecenila

Díky předešlému monitoringu jsme věděli, že na Königssee se vyplatí si přivstat a vyrazit co nejdřív ráno. Během chvíle se totiž obrovské parkoviště zaplní auty a turisty. A rozhodně si kupte celodenní parking (5€). Navíc jediná možnost, jak dobře Königssee poznat, je loďmo a tady se také dělají neuvěřitelné fronty (jezero se nedá celé obejít pěšky). Jakmile se nalodíte, tak můžete z blízka obdivovat horské masívy, které ledovcové jezero obklopují a průzračnost smaragdové vody. My měli i to “štěstí”, že náš průvodce uměl hrát na trubku, a tak nám názorně ukázal, jak tu funguje několikanásobná ozvěna. Pak ale za svůj um neváhal nastavit dlaň a zinkasovat pár drobáků 🙂 . Lístek tam a zpět pro jednoho stojí téměř 18€ a ještě sypete drobáčky za troubení. No jo, alemáni jsou kapitalisti až na kost. Po něco málo hodině plavby loď zastavuje na dvou místech – na ostrově Sv. Bartoloměje a na druhé straně jezera, na zastávce Salet. Z obou míst vedou četné turistické trasy, jen si vybrat. My jeli až nakonec a tady se vydali na krátký “pochod” směr jezero Obersee. Je třeba se připravit na zástupy turistů, ale dopoledne to není tak tragické a jak postupujete trasou, tak se to množství lidí dost rozmělňuje.

IMG_8035IMG_7916IMG_8006IMG_8026IMG_7998IMG_8043IMG_8071IMG_8058IMG_8204

Jestli mi jezero Königssee přišlo krásné, tak Obersee je nepopsatelné. Dostat se k němu trvá pár minut, procházíte se neuvěřitelně malebnou přírodou a hory tu máte doslova nad hlavou. Obersee se dá obejít pouze z jedné strany a terén není žádná sranda. Chce to pevnou obuv a jistý krok. Ale viděla jsem i slečny, co to dávaly v žabkách. Inu, proti gustu… Na druhé straně jezera se nachází salaš, u které se pasou kravky se zvonci na krku. Tady na vás čeká občerstvení v podobě čerstvého mléka a chleba se špekem či čerstvým sýrem. Ujídáte z krajíce a pozorujete nehybnou křišťálovou hladinu zasazenou pod úbočími hor. To je očista a nic víc.

IMG_8091IMG_8104IMG_8106IMG_8106IMG_8111

Na tuhle chvíli jsem se těšila, protože jsem dost přecenila své síly. Sice turistické ukazatele říkaly, že trasu zdoláte za 20 minut, ale to bych musela být asi nějaký himalájský šerpa nebo bavorský kamzík. No, v 6. měsíci těhotenství, ve třiceti stupních celsia, v neustálém stoupání, klesání, samé šutry, kmeny, kořeny, mě ani moje botky samochodky (rozuměj Airmaxy) nespasily. Šli jsme to fakt dloooouho (radši nebudu psát, jak moc), ale stálo to za to. Navíc, my nikam nechvátali. Alpská idylka mě pohltila a zklidnila i můj rozbujelý tep. Je těžké se odtrhnout od těch panorámat, ale ten den jsme chtěli stihnout ještě jedno místo. A tak po zkoušce teploty vody (zase jen pro otrlé 🙂 ) jsme se vydali nazpět k jezeru Königssee.

IMG_8121IMG_8119IMG_8136IMG_8124IMG_8158

Tady se zase vrátím ke způsobu dopravy v okolí. Je fakt důležité si hlídat čas odjezdu poslední lodě ze Saletu (tj. v 18,00 hod.). Pak už se nazpět k parkovišti nedostanete, navíc kempování kolem jezer je zakázané. Když je člověk naturelem odolný horal, tak mu nic nebrání v tom, aby si koupil zpáteční jízdenku na jiný den a od jezer se vydal dál po turistických trasách, kde už se dá přenocovat v přírodě. Věřím, že to musí být fakt zážitek. Ten jsme si ale pochopitelně museli nechat ujít. Další věc, pokud si koupíte lístek až na Salet, tak se samozřejmě můžete kdykoliv vylodit na ostrově Sv. Bartoloměje, trochu si to tu projít, vykoupat se a pak zase jinou lodí pokračovat zpátky na základnu. Možností je mnoho a to nás opravdu nadchlo.

IMG_8172IMG_8079

Stejně jako v Rakousku, jsme zase měli smůlu na lanovku. Lanovka Jennerbahn u jezera Königssee byla zrovna v rekonstrukci až do jara 2018. Za jiných okolností je vás schopná vyvést do výšky 1 800 metrů, odkud si to ještě musíte vyšlapat na vyhlídku na druhý nejvyšší vrchol Německa Watzmann a na jezero Königssee. Určitě by to bylo moc hezké, i počasí nám ten den přálo, ale s nepojízdnou lanovkou toho moc nevymyslíte. Takže jsme jeli zpátky na ubytko, dali si krátkou siestu a pokračovali dál v krasojízdě.

Pozdní odpoledne v Almbachklamm

Musím určitě zmínit perfektní polohu našeho ubytování. Odtud to bylo všude maximálně do 20 minut dojezdové vzdálenosti. Dokonce od nás vedla turistická trasa až na Königssee (2 hodiny pěšky). Stejně tak nedaleko se nacházela soutěska Almachklamm.

To, že jsme sem jeli až v pozdějších hodinách bylo jen ku prospěchu věci. Měli jsme tří kilometrovou stezku plnou lávek, schodů a přírodních cest vedoucí kolem horské říčky téměř pro sebe. Akorát nás trochu tlačil čas kvůli blížícímu se západu slunce. Jít tu po tmě, bez baterky, by byla asi čirá sebevražda. Také se opět projevil můj “hendikep”, i když se mi chodilo o něco lépe, protože večer už byl všude jen svěží vzduch. Moje fyzička ještě před otěhotněním stála za starou belu, a co potom teď?! Akorát, že jsem asi trochu cvok a poznávat mě hrozně nabíjí. Takže, i když jsem nemohla popadnout dech, nohy se mi pletly do sebe, tak jsem to nevzdávala a šla dál.

Vlastně vám ani nedokážu říct, jestli jsme došli na konec celé soutěsky. Prostě jsme šli a šli, kochali se tím, co příroda stvořila, a když jsme došli kamsi, kde byl náznak velkého vodopádu a u něj ukazatele, že trasa vede ještě dál, tak jsme to raději otočili a vrátili se zpátky. Síly na další výšlap by byly (hlavně přítel byl v takovém rauši, že by snad došel až do Rakouska), ale jak jsem psala, trochu jsme se báli, abychom se stihli vrátit k autu ještě před setměním. Ale jinak, soutěska Almachlamm je jedno z míst, které byste si při návštěvě tohoto kraje určitě neměli nechat ujít.

IMG_8218IMG_8225IMG_8237IMG_8246IMG_8249IMG_8265IMG_8259IMG_8273IMG_8279IMG_8280IMG_8239IMG_8287IMG_8291IMG_8305IMG_8323IMG_8335

Večer po příjezdu jsme si dali vydatnou bavorskou večeři u nás v gasthausu, spláchli jí pivečkem a zaspali jak dřeva. Ani nevím, jak jsme to dokázali, ale krokoměr mi ukázal, že ten den jsme našlapali něco kolem 15 km. Myslím, že na to, že já nejsem zrovna v olympijské formě a přítel je spíš na vycházky po Náplavce, to byl od nás slušný výkon.

Vyprávění o našem dalším (a posledním) dni na území národního parku Berchtesgaden si nechám ještě na příště.

P.S. A název článku je velká nadsázka, to jste snad pochopili. Dávno nejsme “young” (mladí), i když to je taky relativní, že jo; “wild” (divocí) už vůbec ne a “free” zůstáváme alespoň v našich myšlenkách.

Sledujte mě a mějte se krásně!

 

One thought on “Young, Wild & Free

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s