Tajné místo, co není tajné


tajne

Objevila jsem tajné místo v Praze, kde si budete připadat téměř opuštěně. No, tak úplně jsem ho neobjevila a není úplně tak tajné. Narazila jsem na pár oslavných článků, které vyvolaly mojí zvědavost  – to je ten můj objev – a s vědomím toho, že kolem Staromáku a Karlova mostu čelíte bezbřehému narušování vlastní intimní zóny, musíte uznat, že toto místo je de facto tajné, když tu zatím potkáte jen pár turistů, fotografů a zamilované párečky v tiché rozpravě bloumající uličkami. Nikdo se tu nechová hlučně. Jako by to místo vyvolávalo pocit pokory a intimity. Ještě neuvěřitelnější je, že se masami nepovšimnuto nachází kousek od Pražského Hradu. Což je až neuvěřitelné.

Mám pocit jako bych pro sebe objevila malou osobní Ameriku. Ačkoli tohle jsem si měla radši nechat pro sebe. Je to spíš trapas, že mi to trvalo tak dlouho vzhledem k tomu, že Nový Svět je součástí Hradčan už téměř 700 let. Ale ke mně ty hezké věci přicházejí tak nějak svým vlastním tempem 🙂 . I když jsem milovnice procházek Prahou a patří to k našemu nedělnímu rituálu, tak mě ty mačkanice s turisty občas přivádějí k šílenství. S nadsázkou řečeno tady vás zcela akceptovatelně přivede k šílenství ten všudypřítomný klid.

Hned jak se únorová slunná neděle zdála být jako první ohlášení jara, vylákalo nás to ven z hnízda. Začali jsme klasicky od Náplavky, kam hřejivé sluneční paprsky kromě nás přivedly spousty lidí. U mě tyhle první náznaky působí jako balzám na zazimovanou duši a jako lék na pochmurnou náladu. Ani mi nevadí, že mají jepičí životnost. Postupně mě hladí a připravují na ten pravý příchod jara (už aby to bylo).

Nabití jak solární panely jsme se nechali vyplivnout tramvají 22 na Brusnici a tam už na nás čekal Nový Svět. Sice se nám sluníčko někam schovalo, ale to bylo jedno. Nebylo třeba k tomu, aby vykreslilo tohle místo v těch nejlepších barvách. To se dělo tak nějak samo bez ohledu na náš názor. Zcela nedůstojně jsem si zahrála na modelku až to bylo k popukání. Nejsem prostě ta správná pozérka. Tak jsme toho radši nechali a z Nového Světa jsme vyšli u Lorety (ach!) a postranními uličkami obešli turisticky přeexponovaný Pražský Hrad. Byla to krásná procházka. Jedna z těch, která mě zase přesvědčila o tom, že je mi jedno, jak dlouho mi objevování trvá. Hlavně, že to přijde a je to dobré.

Sledujte mě a mějte se krásně!


 OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Loretánské náměstí
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Loreta
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Loreta
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Loretánské náměstí
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Nový Svět

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

P.S. FaktaNovém Světě jsem vynechala, a to tu žili takové osobnosti jako Tycho de Brahe nebo pan Karel Kachyňa. Pokud jste tedy lační po informacích a případně by se vám líbila vycházka s výkladem, tak to vše zajišťuje Praha Neznámá (odkaz zde). 

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s